Proč není jedno, jaké pojmy v diskusi o tom, kolik kdo vydělává používáme? V hovorové řeči se setkáváme často s tím, že lidé používají pojem plat a mají přitom na mysli obecně výdělek, a nikoliv peníze za práci ve veřejných institucích.
Těm, kdo se profesně zabývají mzdovou agendou je to jasné: platem odměňují veřejné instituce jako je stát, obec, kraj, státní fond, ale i příspěvková organizace. Mzdou potom instituce soukromé, tj. firmy, soukromé školy, ale i neziskové organizace.
Ale jaký je mezi oběma pojmy tedy rozdíl? Nevyjde to nakonec nastejno jaké pojmy používáme? Jsou to peníze jako peníze! Ano, ve výsledku nám přistanou peníze na účtu stejně, ať už jim říkáme mzda nebo plat. Výsledek je tedy stejný, ale právě proces toho, jak se stanovuje výše výdělku, jaké jsou jeho jednotlivé složky i účel se při stanovování mzdy či platu liší.
„Plat je mnohem více regulován, je povinně rozdělen na jednotlivé složky, je přesně stanoven proces, jakým se stanovuje jeho výše. To všechno u mzdy neplatí. Tam panuje mnohem větší volnost, mzda nemusí být rozdělena do jednotlivých složek, ani proces určování její výše není přesně daný. Nicméně ani mzda nemůže být určována jen otázkou nabídky a poptávky a absolutní smluvní volnosti stran,“ vysvětluje Petra Sofie Haken, metodička projektu 22 % K ROVNOSTI Ministerstva práce a sociálních věcí ČR.
Mzda i plat totiž podléhají zákoníku práce, z něhož vyplývá povinnost zaměstnavatelů poskytovat zaměstnancům a zaměstnankyním stejnou odměnu za stejnou práci a práci stejné hodnoty. O tom, jak na to při rozlišení toho, co je či není stejná práce a práce stejné hodnoty najdete již brzy komplexnější publikaci na webových stránkách projektu.
Co je to tedy ona odměna?
Není to pouze výdělek, tedy peníze vyplácené ať už na základě mzdy či platu, ale zahrnuje i další benefity ať už peněžitého či jiného charakteru, patří sem tedy i například stravenky, pracovní notebook, telefon, služební auto apod. Odměna zahrnuje i např. roční bonusy, mimořádné odměny apod. I v těchto složkách spojených s výkonem práce tedy má zaměstnavatel povinnost odměňovat rovně, a tedy dbát na stejnou odměnu za stejnou práci nebo práci stejné hodnoty. Proces, kterým zaměstnavatel pak stanovuje všechny výše uvedené složky odměny pak nazýváme odměňováním.
Jak je vidět z výše uvedeného shrnutí, zaměstnavatel, ať už odměňuje platem nebo mzdou má tedy povinnost odměňovat férově, spravedlivě, tedy rovně, protože mu to ukládá zákon. Zároveň má i možnost si ověřit, zda tak skutečně činí, či zda jsou v jeho mzdovém systému nějaká šedá místa. Ta bývají většinou nezamýšlená a odhalí je spolehlivě analytický nástroj Logib, který umožňuje právě srovnání nejen stejné práce, ale i práce stejné hodnoty na základě náročnosti a odpovědnosti práce a dalších kritérií.
Kdybyste tedy stále váhali, jak jednoduše označit „ty peníze“, které vyplácíte svým zaměstnancům a zaměstnankyním za jejich práci a chtěli byste, aby to byl pojem univerzální, pak výdělek vám určitě udělá dobrou službu, neboť zahrnuje právě mzdu i plat.
Pro řadu lidí je téma peněz při rozhovoru s jejich kolegy a kolegyněmi ještě stále tabu, nejsou zvyklí o něm hovořit, není jim to příjemné, často se bojí, zda tím neporušují pravidla zaměstnavatele. Jaká panuje v tomto ohledu aktuální situace, zjišťuje průzkum projektu 22 % K ROVNOSTI.
