České firmy stojí před nelehkým úkolem – skloubit snižující se příjmy i marže s rostoucími mzdovými nároky svých zaměstnanců. A zatímco některé IT firmy, farmaceutické firmy nebo společnosti z oblasti automobilového vývoje chtějí přidávat plošně ještě letos a znova i v příštím roce, v jiných – především ve službách nebo logistice – už to se zvyšováním mezd vidí pesimisticky.
Do konce tohoto roku plánuje přidávat ještě zhruba 39 % oslovených společností. Nejčastěji – ve 14 % případů – zvýší mzdy o 5–10 procent, každá desátá pak mezi 2–5 procenty. Nicméně najdou se i společnosti, pro které není problém zvýšit mzdy o více než deset procent. Plánuje tak učinit každá devátá ze sta, a to především ty, které podnikají v automotive vývoji (především technologických systémů nebo elektromobility a subdodávek pro ně), průmyslu, který má zajištěné dodávky energií i materiálů, nebo luxusním retailu. Částečně pak také z oblasti poradenství a consultingu nebo marketingu a reklamy.
Zbylých 61 % společností zmiňuje, že pro letošek se zvyšováním mezd skončilo v jakékoli podobě. Shodují se na tom především zástupci firem podnikajících v automotive (kromě vývoje) průmyslu, dopravě nebo logistice a službách obecně – tedy společnosti, pro které je nyní klíčové stabilizovat svůj byznys s ohledem na růst cen energií, snížení odbytu v některých odvětvích i přerušení dodavatelských řetězců.
„Je překvapivé, že ještě v posledním čtvrtletí 2022 téměř 40 % firem přidává svým zaměstnancům a nečeká na začátek příštího roku. Předpokládáme, že je to důsledek podzimní valorizace platů státních zaměstnanců, která ‚změnila pravidla‘ ještě v průběhu tohoto období,“ zmiňuje Monika Marečková, řídící partnerka RSM pro Česko a Slovensko.
Firmy budou přidávat především individuálně
Více než polovina společností (52 %), které plánují zvýšit mzdy ještě v letošním roce, tak učiní na základě individuální dohody s jednotlivými zaměstnanci. Překvapivě vysoký je však i počet firem, které ještě letos plánují plošnou valorizaci. Těch je 38 % ze všech oslovených společností a některé z nich dokonce deklarují, že budou mzdy zvyšovat velice nadprůměrně – tedy v hladinách nad 5 i 10 procent. Desetina z těch, které budou přidávat, tak učiní formou zvýšení mezd konkrétním týmům.
„Pravda je taková, že samotní majitelé by byli ve zvyšování nákladů na zaměstnance zdrženlivější. Firmy by raději šly cestou optimalizace benefitů a pomalejšího růstu mezd. Z trhu však víme o vyjednávání s odbory, které chtějí následovat plošné desetiprocentní zvýšení mezd státním zaměstnancům. To pak na trhu působí jako domino efekt,“ zmiňuje Monika Marečková.
Příští rok? Na trhu panuje překvapivý optimismus, realita však může nemile zaskočit
Ohledně dalšího zvyšování mezd v následujícím roce panuje zatím poměrně velký optimismus. Jako kompenzaci za „slabé měsíce“ chtějí nadprůměrně přidávat i firmy z ohrožených odvětví. I zde se však najdou společnosti, které deklarují, že mzdový růst byly nuceny zamrazit. 14 % firem tedy v příštím roce další zvyšování mezd neplánuje, a to ani individuálně. Celá polovina z této skupiny navíc naváže na zamražení mezd z tohoto roku. Jejich zaměstnanci se tedy bez výhledu na vyšší plat musí obejít i více než 15 měsíců.
Zbylých 54 % firem však s přidáváním svým zaměstnanců počítá. 17 % společností plánuje růst mezd v rozmezí mezi 2–5 %, 27 % společností dokonce mezi 5–10 %. Desetina firem pak plánuje přidávat ještě štědřeji. Poněkud překvapivě se v této skupině nachází i obory, na které má krize již dnes zásadnější dopady – tedy průmysl a automotive. Některé z těchto firem dokonce plánují i růst mezd formou valorizace. 32 % společností napříč obory pak přiznává, že pro příští rok teprve zjišťuje svoje možnosti.
„Trend pro příští rok je jasný a na zvyšování se chystá většina firem. Vypadá to, že psychologická hranice, přes kterou se nechtějí firmy dostat, je 10% zvýšení mezd. Připomeňme si, že inflace je aktuálně 18 %. Aby ji firmy kompenzovaly, uvažují výrazně častěji o valorizaci než jen o individuálním zvyšování,“ zmiňuje Monika Marečková. „V praxi to však může znamenat i to, že zvýšení mezd bude podmíněné propouštěním. Ostatně již dnes je redukce týmů veřejným tajemstvím většiny firem, které jsou už krizí zasažené.“
Firmy často přidávají, aniž by měly z čeho, může se jim to vymstít
Tuto tezi podporuje i očekávané zjištění: firmy růst nákladů na své lidi nebudou umět pokrýt z rostoucích tržeb. Pomocí zvýšení cen to dokáže pouze 16 % z oslovených společností. 60 % firem očekává, že tyto náklady pokryjí například vyššími tržbami alespoň částečně. Nicméně celých 24 % firem ví, že to nedokáže. Pokud přidají svým zaměstnancům, bude to tedy s největší pravděpodobností na úkor vlastního zisku – pokud nenajdou úspory v nákladech jinde. Což může být v době nejistoty kritické.
„Zjištění, že celých 84 procent oslovených společností nemá jasný finanční plán na pokrytí rostoucích mzdových nákladů, považuji za velice zásadní. A alarmující: V praxi to bude znamenat jediné – firmy zasáhnou do svých finančních polštářů v nejméně vhodný čas. Bezmála čtvrtina z nich pak růst platů pokryje ze 100 procent zisky bez nárůstu tržeb. Zvýší svou zranitelnost vůči vnějším vlivům a ve výsledku tak ohrozí i své zaměstnance, kterým se zvýšením mezd snaží vyjít vstříc,“ zmiňuje Monika Marečková. „V mnohých případech se pak firma dostane do situace, kdy už nepůjde situaci napravit jen částečným propouštěním, ale bude muset sáhnout k plošnému řešení.“
Podle Moniky Marečkové by přitom mzdová strategie měla vypadat opačně – mzdy nevalorizovat, jasně představit kritéria, vázaná na reálný výkon společnosti, podle kterých se budou mzdy zvyšovat individuálně či v rámci jednotlivých týmů. A zaměstnancům kompenzovat zvyšující se náklady jiným způsobem – například optimalizací firemních benefitů.
