Insolvenční řízení je druh soudního řízení, které vede k tomu, aby byly v maximální možné míře uspokojeny pohledávky věřitelů za dlužníkem. V případě, kdy se do insolvence dostane zaměstnanec, vznikají tím povinnosti v neposlední řadě i jeho zaměstnavateli jako plátci mzdy. V tomto článku se zaměříme zejména na to, jak by měl zaměstnavatel správně postupovat v jednotlivých stádiích insolvenčního řízení.
Úpravu insolvenčního řízení nalezneme v zákoně č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (dále jen „IZ“). Předmětem řízení je dlužníkův úpadek nebo hrozící úpadek a způsob jeho řešení. Úpadek definuje IZ jako stav, kdy má dlužník:
- více věřitelů,
- peněžité závazky po dobu delší 30 dnů po lhůtě splatnosti, a
- tyto závazky není schopen plnit[1].
Výše uvedené podmínky musejí být splněny současně, to znamená, že v případě absence byť jediné z nich se nebude jednat o úpadek a insolvenční řízení tak s daným dlužníkem nemůže být zahájeno.
Průběh insolvenčního řízení pak lze rozdělit do dvou základních fází, a to (i) období od zahájení insolvenčního řízení do rozhodnutím o úpadku a (ii) rozhodnutí o úpadku a způsobu jeho řešení.
Zahájení insolvenčního řízení
a) Jak se zaměstnavatel dozví o insolvenci zaměstnance?
Insolvenční řízení se zahajuje výhradně na návrh a to dne, kdy je doručen věcně příslušnému soudu. Oznámení o zahájení insolvenčního řízení se ihned zveřejňuje v elektronickém insolvenčním rejstříku vedeném Ministerstvem spravedlnosti ČR, který je každému dostupný k nahlížení a kontrole na internetu.[2]
Doručování se v rámci insolvenčního řízení provádí zásadně vyhláškou, což znamená, že se daný dokument zveřejní v insolvenčním rejstříku a od této chvíle se považuje za doručený. Soud proto nebude zasílat zaměstnavateli oznámení o tom, že s daným zaměstnancem bylo zahájeno insolvenční řízení do vlastních rukou.
Z toho důvodu se zaměstnavatelům velmi doporučuje, aby pravidelně sledovali insolvenční rejstřík, zda insolvenční řízení se zaměstnancem nebylo zahájeno. Nejedná se sice o zákonnou povinnost, nicméně lze tak předejít potížím a finančním ztrátám, které by mohli zaměstnavateli vzniknout.
Zaměstnavatel totiž zpravidla neuspěje s obranou, že se o zahájení insolvenčního řízení nedozvěděl. Jak uvedeno výše, považuje se tato informace za doručenou zaměstnavateli okamžikem zveřejnění v insolvenčním rejstříku.
Pokud se zaměstnavatel dozví o zahájení insolvenčního rejstříku (ať již od zaměstnance samotného nebo z insolvenčního rejstříku), je nutné sledovat i další vývoj insolvenčního řízení.
b) Účinky zahájení insolvenčního řízení
Pokud je zaměstnanec v exekuci, ve které mu byly nařízeny srážky ze mzdy, tak ve chvíli, kdy je zahájeno insolvenční řízení, je zaměstnavatel povinen tyto exekuční srážky dále srážet, ale nesmí je vyplatit a musí je zadržet. To v praxi znamená, že srážky ze mzdy se nadále strhávají, ale již se neposílají příslušnému exekutorovi a na místo toho je zaměstnavatel deponuje u sebe.
Ve chvíli, kdy je ustanoven insolvenční správce, se souhrnná částka srážek zašle jemu a ta je zahrnuta do majetkové podstaty. V případě, že by nakonec bylo rozhodnuto o tom, že se zaměstnanec v úpadku nenachází, zaměstnavatel pokračuje v provádění srážek a zašle zadrženou sraženou část mzdy exekutorovi.
Jako další důvod pro pravidelný monitoring je případné přihlášení pohledávek ve stanovené lhůtě, které by mohl za zaměstnancem mít (například pohledávka vyplývající z náhrady škody, kterou zaměstnanec zaměstnavateli hradí na základě splátkového kalendáře).
Konečně může dojít také k nařízení předběžného opatření přikazujícího plnění závazků vůči dlužníkovi (tj. vyplácení mzdy zaměstnanci) k rukám předběžného insolvenčního správce.
Rozhodnutí o úpadku
O úpadku dlužníka vydává soud usnesení, ve kterém mimo jiné vyzve věřitele k přihlášení pohledávek (zpravidla ve lhůtě 2 měsíců) a ustanoví insolvenčního správce.
V návaznosti na blokaci srážek ze mzdy má zaměstnavatel povinnost o této skutečnosti informovat insolvenčního správce. Oznámení je třeba učinit ve chvíli, kdy se zaměstnavatel o úpadku zaměstnance dozví a je v něm povinen uvést právní důvod, na jehož základě má tento majetek u sebe. Zkontaktovat insolvenčního správce lze ostatně doporučit i ve chvíli, kdy žádný takový majetek zaměstnavatel v dispozici nemá, a to minimálně za účelem předání kontaktu na mzdovou účetní.
V tomto stádiu zaměstnavatel žádné další povinnosti vůči insolvenčnímu správci či soudu nemá. Klíčové je až rozhodnutí o způsobu řešení úpadku. To bývá zpravidla součástí rozhodnutí o úpadku dlužníka, nicméně může být vydáno i zvlášť.
U fyzických osob připadají v úvahu dva způsoby řešení úpadku, a to oddlužení nebo konkurz.
Oddlužení (osobní bankrot)
Oddlužení je nejčastějším způsobem řešení úpadku zaměstnanců, a to nejčastěji právě ve formě plnění splátkového kalendáře se zpeněžením majetkové podstaty.
Dlužník v tomto případě vydá insolvenčnímu správci svůj majetek, který náleží do majetkové podstaty ke zpeněžení a zároveň dojde k sestavení splátkového kalendáře podle kterého je dlužník povinen splácet v pravidelných měsíčních intervalech věřitelům ze svých příjmů danou částku. Tuto povinnost má dlužník až do doby podání zprávy o splnění oddlužení insolvenčním správcem.
a) Povinnosti zaměstnavatele
V případě, že bude rozhodnuto o schválení oddlužení zaměstnance, je nutná součinnost zaměstnavatele.
Insolvenční soud v takovém případě přikáže zaměstnavateli, jako plátci mzdy, provádění srážek ze zaměstnancovy mzdy a odvádění sražené částky na účet insolvenčního správce.
Po celou dobu trvání oddlužení bude zaměstnavatel také pravidelně na žádost zaměstnance vystavovat potvrzení o jeho příjmech a poskytovat součinnost a informace insolvenčnímu správci.
b) Provádění srážek ze mzdy
Srážky ze mzdy se provádějí ze zaměstnancovy čisté mzdy, a to ve výši určené postupem stanoveným rozhodnutím. Tato povinnost tedy vzniká zaměstnavateli až doručením rozhodnutí o schválení oddlužení, a to i v případě, že takové rozhodnutí ještě nenabylo právní moci nebo nebylo zveřejněné v insolvenčním rejstříku. Na rozdíl od případu, kdy bylo se zaměstnancem řízení zahájeno, je v tomto případě zaměstnavateli rozhodnutí doručeno do vlastních rukou. Dozví se o něm tedy, aniž by sám musel sledovat zveřejnění v insolvenčním rejstříku.
V rozhodnutí bude zaměstnavateli zjednodušeně řešeno uložena povinnosti vypočítat tzv. celkovou nezabavitelnou částku, kterou vyplácí dlužníkovi, a zbývající část čisté mzdy posílá insolvenčnímu správci k uspokojení věřitelů. Pro tyto účely insolvenční správce sdělí bankovní spojení pro zasílání plateb a také poukázání deponovaných prostředků.
Výše celkové nezabavitelné částky se odvíjí od částky životního minima a zároveň je navyšována o odpovídající částku za vyživované osoby, tedy manžela/manželku zaměstnance (i v případě, že mají vlastní příjem) a jeho děti[3] a tedy také pravidelně aktualizována.
Informativní kalkulátor výpočtu nezabavitelné částky a částky určené pro výplatu věřitelům prostřednictvím insolvenčního správce je k dispozici také na internetu.[4]
Při oddlužení (osobním bankrotu) nelze mimo srážky nařízené insolvenčním soudem žádné další srážky na pohledávky zaměstnavatele nebo jiných osob provádět, a to ani např. z titulu dohody o srážkách na úhradu stravenek.
Na rozdíl od provádění exekučních srážek nemá zaměstnavatel nárok na žádnou náhradu souvisejících nákladů.
c) Změna zaměstnavatele
Další povinností jsou oznamovací povinnosti zaměstnavatele. Dojde-li v průběhu oddlužení k ukončení výkonu práce insolventního zaměstnance, tedy typicky rozvázáním pracovního poměru[5], je zaměstnavatel povinen do jednoho týdne od ukončení informovat o této skutečnosti soud spolu s vyúčtováním provedených srážek. Zároveň zaměstnavatel vystaví zaměstnanci potvrzení o tom, že došlo k nařízení srážek ze mzdy, jakým soudem a v čí prospěch.
Nový zaměstnavatel, který insolventního zaměstnance přijímá do zaměstnání, je povinen si od zaměstnance výše uvedené potvrzení vyžádat. Nový zaměstnavatel pak bezodkladně kontaktuje insolvenční soud, který mu poskytne veškeré potřebné informace ohledně prováděných srážek, dosavadního průběhu řízení, výši dosud provedených srážek a výši pohledávek, které mají být mají být srážkami ze mzdy uspokojeny.
Konkurs
Druhým způsobem řešení úpadku fyzických osob je konkurs. Zjednodušeně řečeno, v rámci konkursu dochází ke zpeněžení majetkové podstaty dlužníka a z výsledné částky pak uspokojení jeho věřitelů.
Rozhodnutím o prohlášení konkursu vzniká zaměstnavateli výše uvedená povinnost předat insolvenčnímu správci uschovanou část mzdy ze srážek, které prováděl v důsledku předchozí exekuce zaměstnance.
Ohledně srážek ze mzdy postupuje zaměstnavatel po celou dobu trvání konkurzu obdobně jak při schválení oddlužení splátkovým kalendářem (tzn. zaměstnavatel provádí ze všech příjmů přednostní srážku, kterou zasílá insolvenčnímu správci).
ZÁVĚR
Lze tedy shrnout, že insolvenční řízení zahájené se zaměstnancem do značné míry ovlivňuje také povinnosti zaměstnavatele. Považujeme v každém případě za vhodné, aby se zaměstnavatelé seznámili s fungováním insolvenčního rejstříku a pravidelně kontrolovali, zda jejich zaměstnanci nejsou v úpadku a případně aktuální stav insolvenčního řízení.
Jakmile se zaměstnavatel dozví o insolvenci svého zaměstnance, musí počítat s dalšími zákonnými povinnostmi ve vztahu k insolvenčnímu správci, zejména s prováděním srážek ze mzdy, a to bezplatně a po dobu několika let. Při pochybnostech můžeme zaměstnavatelům doporučit vyhledání odborné právní pomoci.
Autoři článku: Radek Matouš, partner a Ondřej Šudoma, advokát Eversheds Sutherland
[2] isir.justice.cz
[3] Výše částky se každoročně aktualizuje. Pro rok 2023 je stanovena ve výši 13 638 Kč s navýšením o 3 409,50 Kč za každou vyživovanou osobu až do rozhodné částky ve výši 30 685,50 Kč.
[4] https://insolvence.justice.cz/kalkulator-splatek/
[5] Tato oznamovací povinnost zaměstnavatele se však vztahuje i na případy, kdy takový zaměstnanec nastoupí do výkonu trestu nebo přestane vykonávat práci z důvodu výkonu veřejné funkce.
