Zákon o ochraně oznamovatelů, který vstoupí v platnost 1. srpna, s možností anonymního oznámení nijak nepracuje. To však neznamená, že by je zakazoval. Podle Jana Slámy z platformy NNTB, která firmám whistleblowingové řešení poskytuje, se možnost anonymního oznamování firmám i zaměstnancům vyplatí víc.
Firmám nad 250 zaměstnanců, obcím nad 10 000 obyvatel a příspěvkovým organizacím vznikne 1. srpna povinnost zavést whistleblowingový systém umožňující bezpečné oznamování nekalostí, v prosinci se tato povinnost rozšíří i pro firmy s 50 a více zaměstnanci. Zákon uvádí, že podněty mají být opatřeny podpisem, jak pracovat s anonymními oznámeními ale nijak neupravuje.
„Firmám doporučujeme pracovat kromě zákonné povinnosti i s anonymními oznámeními. Když totiž obdrží podepsané oznámení, spadá tento podnět pod nově schválený zákon a firmy s ním tak musí nakládat, například odpovědět do 7 dnů nebo archivovat oznámení po dobu 5 let,” uvádí Jan Sláma z platformy NNTB (Nenech to být). Pokud udělá povinný subjekt v procesu zpracování oznámení chybu, hrozí mu za ni pokuta až 1 milion korun. Anonymní podnět není zákonem upravený, proto zde postihy za chybu nehrozí.
Před nepříjemnými pohledy kolegů vás žádný zákon neuchrání
Anonymita je při nahlašování nekalostí často příjemnější i pro oznamovatele, kteří se tak spíše obrátí na firmu než na externí kanály. Aby se oznamovatelům dostalo zákonné ochrany, musí se nějakým způsobem identifikovat. Pokud však oznamují podněty anonymně, žádnou ochranu ani nepotřebují. „Firmám doporučujeme, aby zavedly obě možnosti, zákonnou s podpisem i anonymní. Zaměstnanec by měl mít právo se rozhodnout, jestli chce zákonnou ochranu, nebo ochranu anonymitou. Nadpoloviční většina volí anonymitu, protože žádný zákon je neuchrání před nepříjemnými pohledy okolí,” vysvětluje Jan Sláma. Podle Whistleblowing reportu z roku 2019 je anonymních téměř 60 % oznámení, včetně těch nejzávažnějších.
„Doporučujeme firmám vytvořit takový systém, díky kterému bude pro zaměstnance schůdnější využít interní řešení než se obrátit na Ministerstvo spravedlnosti, média, policii, inspekci a další instituce, které jim anonymitu umožňují. Proto nabízíme kromě zákonné varianty s podpisem i možnost podávat anonymní oznámení,” vysvětluje Jan Sláma.
Rizika spojená s únikem dat
Únik dat a citlivých informací představuje největší riziko vysokých pokut plynoucích ze zákona o ochraně oznamovatelů. U podepsaných oznámení se mnohonásobně zvyšuje šance, že identita oznamovatele unikne, ať už chybou lidskou, například kvůli neodhlášení se z počítače nebo prořeknutí, nebo bezpečnostní. Pokud se firma rozhodne přijímat také oznámení nepodepsaná, riziko úniku identity a z něj plynoucích pokut a dalších nepříjemností tím minimalizuje.
Výhody whistleblowingu v číslech
„Díky whistleblowingu je odhaleno 43 % veškerého neetického jednání v organizacích, což je 3x více než interním a 10x více než externím auditem. Navíc funguje jako jeho prevence. Proto firmám doporučujeme zavést řešení, které skutečně funguje. A to je doplnění zákonné povinnosti o anonymizovanou variantu,” uzavírá Jan Sláma z platformy NNTB, kterou v České republice využívá více než 500 firem.
