Sladěný pracovní tým je klíčovým faktorem úspěchu každé firmy. Zásadní roli hraje nejen přístup šéfa, ale i týmovost zaměstnanců, tedy schopnost pracovat společně, vzájemně se podporovat a sdílet informace ve prospěch daného cíle. Výsledkem této synergie je posílení výkonnosti týmu i firmy jako celku. Co může týmovost narušit a proč o ní mají někdy zaměstnanci mylnou představu?
Výhodou práce v týmu je sdílení nápadů a řešení, které umožňují překonávat hranice individuálního myšlení a objevovat nové, inovativní přístupy k pracovním úkolům. Týmovou kulturu zpravidla nastavuje její šéf. Měl by podporovat otevřenou komunikaci a spolupráci mezi členy kolektivu tak, aby mohli využít své dovednosti a schopnosti k dosažení výsledku.
Ne každý pracovník si ale uvědomuje, co týmovost znamená a plete si ji s lidským porozuměním. Ale to, že si s kolegy lidsky rozumí, ještě neznamená týmovost. Tato představa se výrazně projevuje zejména v malých firmách, které jsou v základu spíše rodinné. Zaměstnanci pak mají pocit, že když se skvěle pobavili na teambuildingu nebo si rozuměli na jiné stmelovací akci, jsou výborný tým, který efektivně pracuje. „To ale nemá s firmou a jejím směřováním nic společného nebo jen velmi málo. Mohou se totiž brzy projevit i negativní důsledky a to v případě, kdy má zaměstnanec tendenci stále častěji sdílet svoje osobní problémy s kolegy. Odvádí to ale pozornost od práce. Místo plnění pracovních povinností vyřadí skupinu z provozu osobní problémy jednotlivce,“ řekla Irena Vrbová, zakladatelka konzultační společnosti Porto, která se zabývá vzděláváním a rozvojem majitelů a manažerů menších a středních firem.
Zcela jistě tím nejsou myšleny náhlé zdravotní potíže nebo opravdu vážné a nečekané problémy v osobním životě. „Jde o situace, kdy se v kolektivu vybrečím z osobních problémů, sám se tím nabiju, ale ostatní tím emočně vyčerpám a rozhodím na celé pracovní odpoledne. A v dalších týdnech to zopakuji ještě několikrát. Úplně to naruší týmovou dynamiku, objeví se napětí, a pokud se podobné situace objevují častěji, výrazně to zhorší pracovní prostředí. Navíc ne všichni kolegové se při řešení citlivých témat cítí pohodlně. Tým pak přestává být výkonný, protože pozornost je odváděna jiným směrem,“ vysvětluje Irena Vrbová.
Všichni jsme samozřejmě „jen“ lidi, a pokud má kamarád problém, chceme mu lidsky pomoci. Jsme ale v tu chvíli v roli kolegy nebo spíše kamaráda? „Každá z těchto rolí má jiný výsledek a vnáší do vztahu i přístupu jiné emoce. Role kolegy znamená, že musíme fungovat jako tým, role kamaráda znamená, že chci pomoci lidsky. Pomocným vodítkem tedy může být uvědomění, v jaké roli i čase se právě nacházím. V pracovní době by měla vyhrát role kolegy. Což ale neznamená, že po práci nemůžeme zajít jako kamarádi na kávu. A nejen to, být vědomě v určitých rolích znamená, že věnuji opravdu pozornost tomu, co dělám nebo člověku, se kterým mluvím. Má to velmi blahodárný vliv na vztahy. Pracovní, i osobní,“ dodává Irena Vrbová.
Zakladatelka konzultační a tréninkové společnost Porto Irena Vrbová, která se rozvoji a mediaci firem věnuje více než 26 let.
