Kvalitní zaměstnanci jsou alfou a omegou každé firmy, v krizích to platí dvojnásob. Také proto by měla být loajalita zaměstnanců jedním z klíčových zájmů každé firmy. Buduje se totiž velmi dlouho, ale ztratit ji lze poměrně snadno. Jak moc jsou zaměstnanci vůči „své“ firmě loajální závisí na mnoha faktorech. Co vše ovlivňuje loajalitu zaměstnanců? A jakým způsobem ji lze budovat?
Pomlouvání zaměstnavatele, vynášení důvěrných informací z firmy, neochota plnit pracovní úkoly, nedůvěra ve vedení a úspěšný rozvoj firmy, ztráta smyslu práce, pramálo nadšení pro společné akce, absence sounáležitosti s firmou i s jejími hodnotami, nulová motivace… Právě to mohou být neklamné příznaky toho, že se loajalita zaměstnanců vytrácí. Vedení by v takovém případě mělo maximálně zbystřit a zapojit sebereflexi.
Jedná se totiž téměř vždy o management, který za ztrátou loajality stojí. „Buď pro vedení není toto téma prioritou, nebo jsou to dokonce sami vedoucí manažeři, kteří si ve své honbě za výkonem, mnohdy nesmyslnými požadavky, přetěžováním a neúměrným tlakem na zaměstnance neuvědomují, že zaměstnanci začnou být nespokojení. V důsledku toho pak mohou takoví vedoucí pracovníci dokonce firmu poškodit,“ říká Stéphane Nicoletti, generální ředitel společnosti Up Česká republika, která vyvíjí HR platformy pro motivaci zaměstnanců.
Jen spokojený může být loajální
V každém případě platí, že loajalita je tématem, které by kvůli výše zmíněným důvodům mělo zajímat každou firmu. A loajální vůči firmě mohou být pouze zaměstnanci, kteří jsou ve firmě dlouhodobě spokojení, což je skutečnou výzvou v návaznosti na krize, které nás v posledních letech obklopují.
Covidová pandemie, která značnou část zaměstnanců izolovala na homeoffice, následný válečný konflikt na Ukrajině, rekordní inflace, zdražování energií – všechny tyto události zásadně změnily pohled zaměstnanců na to, co je pro ně v pracovním i osobním životě důležité, a co od svého zaměstnavatele očekávají. Naprostým základem je tedy zjistit, jak to se spokojeností a s potřebami zaměstnanců vlastně vypadá.
Neznalost neomlouvá
Mnozí HR ředitelé se doposud měřením spokojenosti či názory zaměstnanců nezabývali. Kromě toho, že to pro ně nebyla priorita, často tak nečinili také z důvodu organizační a časové náročnosti, složitého vyhodnocování nebo kvůli prosté absenci vhodných nástrojů. Podle dat společnosti Up Česká republika zjišťuje pravidelnými formalizovanými metodami, jako jsou externí audity či interní statistiky, spokojenost pouze necelá desetina zaměstnavatelů.
“Je přitom nutné se o potřebách zaměstnanců včas dozvědět a na tyto potřeby adekvátně reagovat,“ vysvětluje Ela Honická, HR ředitelka společnosti Up Česká republika, a pokračuje:
“V současné době již díky vyspělým technologiím existují na trhu nástroje, které mohou manažerům velmi usnadnit práci. Například v rámci digitální platformy Můj Up lze prostřednictvím modulu Měření spokojenosti formou online dotazníku pravidelně zjišťovat spokojenost zaměstnanců. Celý tento proces je jednoduchý a velmi rychlý, bez nutnosti složitých příprav.“
Nutnost kvalitní komunikace
I v případě, kdy HR ředitel zjistí, že je spokojenost zaměstnanců ve firmě na bodu mrazu, dá se vše ještě zvrátit. Ale jen pokud je management schopný adekvátně reagovat, a především pokud je schopný se svými podřízenými kvalitně komunikovat. Často i malá změna v systému může vést ke zpříjemnění atmosféry na pracovišti. Právě komunikace je však v mnoha případech ve firmě velmi podceňována.
Ve své největší síle se nutnost komunikace mezi firmou a zaměstnanci ukázala v době covidové pandemie, kdy lidé po několika měsících v izolaci a na nucené práci z domova pociťovali frustraci, ať už ze ztráty kontaktu s kolegy, tak i s firmou jako takovou. Sociální vazby byly zpřetrhány, sounáležitost s firmou, s jejími hodnotami a cíli se vytratila.
I v současné době se však jedná o aktuální téma, zejména proto, že mnohé firmy od té doby fungují v tzv. hybridním režimu, jiné se k němu mohou pod tlakem zaměstnanců brzy připojit. Úpravu homeoffice řeší již i novela zákoníku práce a dle nejnovějšího Barometru zaměstnanců je úprava pracovního režimu na tzv. hybridní nejčastěji zmiňovanou změnou pracovního režimu, o kterou by měli zaměstnanci zájem.
Komunikace a zapojení i těch zaměstnanců, kteří jsou zrovna na homeoffice, je od dob pandemie pro HR manažery skutečno výzvou.„Vytvořit zdravou firemní kulturu v těchto zcela nových podmínkách je to, s čím nyní HR manažeři dle našich informaci potřebují opravdu pomoci. Také proto se ve vývoji našich technologií specializujeme na to, jak mít o zaměstnancích a jejich problémech i přáních více informací. A zároveň jak díky těmto technologiím naleznout nejlepší řešení v dané situaci, ať už to je zavedení nového benefitu, vylepšení komunikace nebo využití excelentní služby pro zaměstnance EmployerLifeAssistant, s kterou máme výborné zkušenosti,,“ popisuje Nicoletti.
Mocná síla pochvaly
Často i relativní drobnost může přitom výrazně pomoct. Velmi podceňovaným prvkem, který pomáhá loajalitu také budovat, je pochvala či uznání, které mají mnohem výraznější a dlouhodobější dopad na loajalitu než samotné peníze. Tři z pěti zaměstnanců se však pochvaly v práci nedočkají za celý měsíc, čtvrtina dokonce za celý rok.
Pochvala a ocenění je přitom pro zaměstnance mnohdy důležitější, než si jejich šéfové myslí. Téměř pro čtvrtiny lidí je pochvala velmi důležitá a pro polovinu lidí je dokonce stejně důležitá nebo i důležitější než finance. Díky motivačním platformám lze navíc dnes již kolegu v práci pochválit virtuálně, bez nutnosti přímého ústního kontaktu, což bylo zvyklostí v době před pandemií.
Podpora v dobrých i špatných časech
Zřejmě nic neprověří loajalitu zaměstnanců tak jako různé krize, které existenci firmy provázejí. Nynější rekordní inflace je toho důkazem. Zaměstnanci jsou si vědomi toho, že většina firem není schopna stoprocentně absorbovat a kompenzovat rostoucí ceny a klesající kupní sílu.
„Firmy, které ale mají o své zaměstnance skutečný zájem, hledají cesty, jak jim ulevit. Již nyní díky různým benefitům hodně pomáhají zaměstnancům právě v těch oblastech, kde museli ve svých rodinných rozpočtech nejvíc škrtat, jako jsou koníčky a další volnočasové aktivity. Věřím, že právě takové firmy obstojí a proplují krizemi jako vítězové,” dodává závěrem Nicoletti.