Zájem jako nejsilnější nástroj pro duševní zdraví ve firmách

V dnešním dynamickém pracovním světě se stále více ukazuje, že kromě fyzických podmínek a adekvátního platu zaměstnanci touží po naplnění základních psychologických potřeb – autonomie, mistrovství a sounáležitosti. Abychom mohli tyto potřeby efektivně naplňovat, je nezbytné rozvíjet upřímný zájem a schopnost vidět věci očima druhých.

Naplnění základních psychologických potřeb je základem pro vytváření pozitivního a produktivního pracovního prostředí. Autonomie, mistrovství a sounáležitost jsou klíčové pro motivaci a spokojenost zaměstnanců, a tím i pro celkový úspěch organizace. Například, zaměstnanci, kteří mají možnost ovlivňovat svou práci a rozhodování, se cítí kompetentnější a jsou více motivovaní.

Dostatek zájmu na správném místě

Upřímný zájem o zaměstnance umožňuje lepší pochopení jejich potřeb a přání. Tím se nejen zvyšuje pocit sounáležitosti a vlastní hodnoty, ale také se vytvářejí podmínky pro efektivní vedení a vzdělávání. Zájem je klíčovým nástrojem pro identifikaci a naplnění individuálních potřeb zaměstnanců. Například, manažeři, kteří pravidelně konzultují své rozhodnutí se zaměstnanci a berou v úvahu jejich názory, vytvářejí prostředí, kde se zaměstnanci cítí ceněni a respektováni.

Studie ukazují, že nedostatek zájmu má na zaměstnance větší negativní dopad než mikromanagement a přílišná kontrola obecně. Absence zájmu vede k nespokojenosti, snížené motivaci a produktivitě, což může mít obrovské dopady na celkovou výkonnost firmy. Firma, která ignoruje individuální potřeby a přání svých zaměstnanců, riskuje zvýšenou fluktuaci a pokles morálky. Dopady se tak propisují nejen na duševní zdraví firem, ale také na finanční výsledky, kterých může organizace dosahovat.

Spolurozhodování, například o firemních benefitech

Jedním z příkladů, kde se projevuje důležitost zájmu, je rozhodování o benefitech. Namísto toho, aby HR oddělení hledalo a radilo se pouze s odborníky, mělo by směřovat dotazy přímo k zaměstnancům. Zatímco jóga může být obecně považována za skvělý benefit, nemusí vyhovovat všem zaměstnancům ve specifickém pracovním prostředí.

Dalším příkladem může být výběr vzdělávacích programů. Zaměstnanci by měli mít možnost vyjádřit své preference a potřeby v oblasti vzdělávání, aby byly vzdělávací programy co nejefektivnější a nejrelevantnější.

Flexibilní pracovní doba je dalším benefitem, který může výrazně zvýšit spokojenost zaměstnanců. Projevení zájmu ze strany zaměstnavatele zde hraje klíčovou roli. Když se zaměstnavatel aktivně zajímá o situaci svých lidí, může zjistit, že některým zaměstnancům trvá doprava do práce více než hodinu, nebo že nemá kdo hlídat děti či psa. Díky projevení zájmu a porozumění těmto situacím může zaměstnavatel lépe adresovat, k čemu flexibilní pracovní doba slouží a jak může být co nejefektivněji uplatněna. Zaměstnanci, kteří mají možnost upravit si pracovní dobu podle svých individuálních potřeb a životních situací, jsou často spokojenější a produktivnější.

Upřímný zájem = obrovské dopady

Efektivita jednotlivých kroků HR i vedení se často odvíjí právě od toho, jak silný zájem vnímají zaměstnanci, na které mají dopad. Přestože se může zájem jevit jako drobnost, která nemůže přinášet zásadní výsledky, je tomu naopak. Dopady, které má na výkon, angažovanost i zdraví zaměstnanců jsou obrovské.

Upřímný zájem o zaměstnance a schopnost pochopit jejich potřeby jsou klíčové pro vytváření pozitivního pracovního prostředí a pro naplnění základních psychologických potřeb. V dnešní době, kdy se pracovní podmínky a očekávání neustále mění, je zájem ze strany vedení a HR nezbytný pro dlouhodobý úspěch a prosperitu organizace. Praktické příklady ukazují, jak může být zájem efektivně využit ke zlepšení pracovního prostředí a zaměstnanecké spokojenosti.

Vojtech Ocenasek 1

Autor článku Vojtěch Očenášek je pracovní psycholog a terapeut. Jako work designer v Motivation Labs pomáhá ve firmách s vytvářením psychologických pracovních podmínek tak, aby zaměstnancům i firmě přinášely to nejlepší. Kromě spolupráce s firmami se také zabývá výzkumem leadershipu a jeho praktických dopadů.