Přes čtyři měsíce již platí nový zákon o ochraně oznamovatelů zavádějící klíčové změny u firem s více než 250 zaměstnanci. Podle výzkumu společnosti Moore Czech Republic, avšak pouze 44 % zaměstnanců v těchto firmách ví o povinnosti zavedení vnitřních oznamovacích systémů. Přestože 70 % zaměstnanců je ochotno upozorňovat na protiprávní jednání, 42 % má obavy z odvetných opatření. „Zjištění také ukazují na nedostatky v metodách oznamování a potřebu lepšího informování a vzdělávání zaměstnanců. Edukace a posílení důvěry je důležitá pro úspěch zákona, který představuje klíčový prvek v boji proti korupci a posilování transparentnosti v České republice,“ komentuje Petr Štětka, senior manager z poradenské skupiny Moore Czech Republic.
Nový zákon o ochraně oznamovatelů tzv. „whistleblowerů“ nabyl účinnosti 1. srpna letošního roku. Oznamovatelé by nyní měli hrát významnou roli v upozorňování na protiprávní jednání v organizacích a firmách. Změna legislativy se v první fázi týká podniků a dalších zaměstnavatelů s více než 250 zaměstnanci, obcí s počtem obyvatel přesahujícím 10 tisíc a veřejných zadavatelůs více než 50 zaměstnanci. „Firmy s 50 až 249 zaměstnanci majíze zákona do 15. prosince dodatečný čas na přípravu efektivního oznamovacího systému. Bohužel se zdá, že mnoho z nich nebere tuto příležitost vážně a nechává implementaci na poslední chvíli,“ upozorňuje Petr Štětka, senior manager z poradenské skupiny Moore Czech Republic, který se zaměřuje na problematiku whistleblowingu.
Zaměstnanci tápou
Jedním z hlavních ustanovení zákona je povinnost zaměstnavatelů zprovoznit vnitřní oznamovací systém. Jeho prostřednictvím mají oznamovatelé možnost upozorňovat na nekalá jednání a systém má zajistit jejich ochranu.Podle výzkumu Moore Czech Republicvšak pouze 44 % zaměstnanců (viz graf níže) ve firmách s více než 250 zaměstnanci ví o existenci vnitřních oznamovacích systémů, které by měly být nyní povinně zavedeny. „Zákon na ochranu oznamovatelů přitom představuje významný krok k posílení transparentnosti a kultury v korporátním prostředí v korporátním prostředí a klade důraz na vytvoření kanálů pro oznamování protiprávního jednání. Avšak výzkum ukázal, že téměř čtvrtina zaměstnanců o takovém systému neví vůbec a třetina není schopna na otázku odpovědět. To zdůrazňuje potřebu lepšího informování a vzdělávání zaměstnanců v této oblasti,“ uvádí Petr Štětka.
