Mateřství se v současném Česku zdá být spíš zátěží – společenskou, zdravotní i ekonomickou. To jsou slova nově vzniklé iniciativy Momentum, která usiluje o snížení tzv. daně z mateřství.
Její expertní skupina na zahajovací konferenci iniciativy představila plán s konkrétními kroky, které mohou zaměstnavatelé, stát, muži ale i samotné ženy udělat pro zlepšení situace českých matek. Daň z mateřství označuje fenomén, kdy se matky setkávají s překážkami v různých oblastech života oproti mužům a bezdětným ženám.
Toto penále se týká pracovního i osobního života – ať už jde o odměňování v práci, omezení možností kariérního postupu, distribuce volného času nebo například péče o fyzické a psychické zdraví. V angličtině je termín známý také jako child penalty nebo motherhood penalty a v Česku je nejvyšší v celé Evropě.
„Mateřství, spolu se vším krásným, přináší i mnoho výzev. Zejména v otázce návratu do práce, kariérního postupu, srovnatelného platu s muži, ale i fyzického a psychického zdraví žen. Přímo i nepřímo tím narůstá nerovnost mezi muži a ženami,” uvádí jedna z autorek iniciativy Momentum Laureen Höllge. „Daň z mateřství se týká nás všech a jde o systémový a komplexní společenský problém, který škodí všem včetně ekonomiky,” dodává druhá z iniciátorek Kristýna Cejnarová. Kromě Höllge a Cejnarové je mezi zakladatelkami Momenta ještě Lucie Bášová a Johana Šperlová.
Tato čtveřice následně přizvala osmičlenou expertní skupinu z osobností, které zastávají různé pohledy na tématiku, od HR, po právo či psychologii, aby sestavila plán, co lze pro snížení daně z mateřství udělat. Tzv. “taháky” nyní expertní skupina publikovala. Jde o sadu nejrůznějších konkrétních kroků, které může podniknout stát, zaměstnavatelé, muži, ale i samotné ženy. „Tahák obsahuje konkrétní doporučení, které může každý z nás pro snížení daně z mateřství učinit, aby už nebylo k diskuzi, jak cíle dosáhneme, ale kdy, a hlavně aby každý věděl, jak už nyní může ke snížení daně z mateřství přispět,” říká Bášová s odkazem na právě publikované “taháky”.
Politická rozhodnutí by měla mateřství zohledňovat
Stát by dle nich měl hlavně podpořit flexibilní úvazky, aktivní zapojení otců do výchovy a zajistit dostupné hlídání. Podle právničky a členky expertního týmu Šárky Homfray tkví na straně státní správy problém v nedostatečné analýze dopadů politických rozhodnutí na daň z mateřství. „Konsolidační balíček nebyl podroben analýze genderového dopadu. A byť Ministerstvo financí tvrdí, že např. zrušení školkovného je genderově neutrální, ve výsledku daň z mateřství prohloubí, nehledě na to, že negativně dopadne i na veřejný rozpočet, protože lidé budou mít těžší návrat do práce,” řekla na konferenci Homfray.
Podle Lenky Simerské, která na Ministerstvu práce a sociálních věcí působí jako gestorka projektu pro dosažení genderové rovnosti na trhu práce, je ale potřeba požadovat zlepšení nejen ze strany státu, ale i lokálních samospráv. „Už ani není potřeba vymýšlet více taháků, protože tady jsou pokryté opravdu všechny. Teď je jen potřeba za ně začít lobovat. Rodiče musejí vytvořit tlak také na starosty.”
Simerská dodala, že velký dík patří zaměstnavatelům, kteří hlídání dětí zajišťují na své náklady. Homfray nicméně podotkla, že pracovníci bez specifických znalostí a dovedností takové výhody spíše nemají. Byť může být podpora rodičů v návratu do práce v zájmu některých zaměstnavatelů, ze strany státu je v mnoha ohledech nutná součinnost. Vedle flexibility a začleňování zpět do práce by podle “taháků” Momenta měli zaměstnavatelé také nabízet více benefitů pro rodiče a lépe zohledňovat rodičovství ve své firemní kultuře a komunikaci.
Role otce je zásadní, podpora ale musí plynout i od ostatních matek
Co se týče mužů, tak dle expertní skupiny lze doporučení vyjmenované v dokumentu shrnout slovním spojením “aktivní otcovství”. „Dobrý vztah dítěte a táty pomáhá i mámě k tomu, aby ona sama nemusela za rodičovství zaplatit vysokou daň v rámci své kariéry, osobní identity i duševního zdraví,” vysvětlují autoři.
„To nejdůležitější, co můžeme jako otcové udělat, je o tom mluvit a sdělovat, že jsme na to hrdí,” řekl na konferenci autor projektu Dobrý táta David Škrobánek. Dodal nicméně, že aktivní zapojení muže do rodičovství není snadný úkol, zejména pokud začne rodině upozaďovat kariéru. „Zlepšení ale přinesla covidová doba. Stačí se podívat, kolik tátů je s dětmi v čekárně u doktora nebo kolik jich vodí děti do školy,” dodal Škrobánek.
Někdy však stačí od otců i velmi málo „Teď dělám hodně rozhovorů s páry o dělbě rolí a vidím také jako úlohu mužů, aby partnerkám zejména v prvních fázích rodičovství říkali, že nemusejí všechno dělat, že od sebe nemusejí mít tak vysoká očekávání,” reagovala v diskuzi autorka projektu Férová domácnost Martina Dvořáková. V neposlední řadě mohou ke snížení daně z mateřství přispět také samotné ženy. „Ženy mi říkají, že nejhorší podmínky v práci jim způsobují jiné ženy. Matky ohromně trpí tím, když jim hážou klacky pod nohy jiné ženy. Jakmile vidím venku ženu, jak komentuje jiné mateřství, tak jdu a zastanu se,” dodala Dvořáková.
Podle autorů “taháků” je zásadní komunikovat se všemi ostatními aktéry, tedy s partnerem, rodinou, přáteli, zaměstnavatelem, úřady, ale i sebou samotnou. „Komunikace je často těžká, nemáme na to energii, ale je klíčová,” zdůraznil Škrobánek. „Je naprosto zásadní si se všemi vytvořit jasná očekávání toho, co přijde a jakou roli kdo bude zastávat. Stejně důležité si je také umět říct o pomoc či o to, co chci či potřebuji k vlastní spokojenosti. Vedle toho je také vhodné být alespoň částečně v kontaktu se svým pracovním světem, pokud o to žena stojí,” říká Cejnarová z Mumdoo.
