Konkurenční doložku lze dle zákoníku práce sjednat pouze se zaměstnancem, od kterého to lze „spravedlivě požadovat“. Hodí se především pro pracovní pozice, které mají přístup k citlivým provozním nebo obchodním informacím nebo strategickým plánům firmy, říkají senior advokáti Evershed Sutherland Barbora Šafaříková a Ondřej Šudoma
Můžete nám na úvod vysvětlit, co je to konkurenční doložka?
Barbora Šafaříková: Konkurenční doložka je specifické ujednání obsažené zpravidla přímo v pracovní smlouvě, které zaměstnanci zakazuje po určitou dobu po skončení pracovního poměru, a maximálně 12 měsíců, vykonávat činnost, která by mohla konkurovat bývalému zaměstnavateli. Jedná se o způsob ochrany obchodních zájmů, know-how, zaměstnavatele, kdy zaměstnanec nesmí využívat informace nebo znalosti nabyté během zaměstnání k tomu, aby pracoval pro konkurenci nebo zahájil vlastní podnikání v podobném, konkurenčním oboru. Výměnou za to získává zaměstnanec finanční kompenzaci po dobu zákazu konkurence, a to alespoň ve výši jedné poloviny průměrného měsíčního výdělku za každý měsíc plnění závazku.
Proč by měl zaměstnavatel zvážit sjednání konkurenční doložky se svými zaměstnanci?
Ondřej Šudoma: Konkurenční doložka poskytuje jistou míru ochrany obchodního tajemství, klientských databází, specifických postupů a dalších důležitých informací, které by mohly být využity konkurencí. Když zaměstnanec odejde a začne pracovat pro konkurenci nebo založí vlastní podnikání ve stejném odvětví, může v zásadě využít znalosti a kontakty získané u předchozího zaměstnavatele, což může tohoto zaměstnavatele často velmi znevýhodnit na trhu a poškodit v konkurenčním boji. Konkurenční doložka tedy pomáhá omezit tento typ rizika.
Pro jaké pracovní pozice je konkurenční doložka nejvhodnější?
BŠ: Konkurenční doložku lze dle zákoníku práce sjednat pouze se zaměstnancem, od kterého to lze „spravedlivě požadovat“. Konkurenční doložka se hodí především pro pracovní pozice, které mají přístup k citlivým provozním nebo obchodním informacím nebo strategickým plánům firmy. Typicky se jedná o manažery, obchodní zástupce, vývojáře, marketingové odborníky a další klíčové zaměstnance, kteří mohou mít přístup k obchodnímu tajemství, know-how nebo strategickým informacím, které by mohly být využity konkurencí. V praxi se často setkáváme s případy, kde zaměstnavatelé konkurenční doložky sjednávají pro pozice, u kterých to není nutné ani vhodné. Když pak pracovní poměr skončí, a na konkurenční doložku se zapomene, stojí to zaměstnavatele zbytečné náklady.
Kdy je nejlepší sjednat konkurenční doložku?
OŠ: Konkurenční doložku je ideální sjednat již při uzavírání pracovní smlouvy, tedy na začátku pracovního poměru. Doporučovanou možností je sjednat odklad účinnosti konkurenční doložky až po skončení zkušební doby a velkou chybou nesjednat možnost jejího jednostranného ukončení ze strany zaměstnavatele. Konkurenční doložku však lze sjednat i během trvání pracovního poměru, v praxi to často bývá při povýšení zaměstnance nebo změně pozice.
Co když chce zaměstnanec nebo zaměstnavatel konkurenční doložku zrušit? Je to možné a jaký je postup?
BŠ: Ano, konkurenční doložku lze kdykoli zrušit dohodou zaměstnance a zaměstnavatele. Jednostranné zrušení je možné, jen pokud to stanoví zákon nebo si to strany sjednají. A je velmi důležité to udělat, a to zejména pro zaměstnavatele. Zaměstnanec může dle zákona konkurenční doložku vypovědět, pokud zaměstnavatel nevyplatil peněžité vyrovnání nebo jeho část do 15 dnů po splatnosti. Zaměstnavatel může od konkurenční dohody odstoupit pouze po dobu trvání pracovního poměru. Rozhodovací praxe soudů v této otázce prošla významným vývojem a dle nejnovějších rozhodnutí lze sjednat možnost odstoupení od konkurenční doložky také bez udání důvodu nebo z jakéhokoli důvodu, ale i to musí být v doložce výslovně sjednáno – to je velmi důležité, protože z naší zkušenosti víme, že zaměstnavatelé často na konkurenční doložce netrvají a potřebují ji zrušit. Často však naráží na to, že jim k tomu nestačí žádný ze sjednaných důvodů nebo jenom opíší úpravu odstoupení dle zákoníku práce, který ale důvody vůbec neřeší. Zaměstnavatel by však neměl při využití sjednané možnosti odstoupit bez uvedení důvodu postupovat svévolně nebo s cílem poškodit zaměstnance. Je tedy důležité nejen správně ve smlouvě sepsat možnost odstoupení, ale i správně provést samotné odstoupení a realizovat jej s dostatečným časovým předstihem před skončením pracovního poměru.
A co se stane, když zaměstnanec poruší konkurenční doložku?
OŠ: V případě porušení konkurenční doložky může zaměstnavatel požadovat náhradu škody, která mu tím vznikla. Také může žádat, aby se zaměstnanec zdržel jednání, kterým konkurenční doložku porušuje nebo odstranil závadný stav. V praxi bývá ve smlouvě běžně sjednávána i smluvní pokuta, kterou musí zaměstnanec zaplatit, pokud doložku poruší (je to mimochodem jediný případ, kdy zákoník práce umožňuje smluvní pokutu sjednat). Výše pokuty by měla být přiměřená a odpovídat potenciální škodě, kterou by zaměstnavatel mohl utrpět. Pokud je smluvní pokuta nepřiměřeně vysoká, může ji soud snížit. Uhrazením smluvní pokuty ale doložka zaniká a zaměstnanec se může tímto způsobem legálně ze svého závazku vykoupit.
Jak dlouho může konkurenční doložka platit po skončení pracovního poměru?
BŠ: Maximální doba, po kterou může konkurenční doložka platit, je stanovena zákonem, a to jeden rok. Tato doba by měla být dostatečná k ochraně obchodních zájmů zaměstnavatele, ale zároveň by neměla nepřiměřeně omezovat zaměstnance v jeho dalším profesním rozvoji.
Na závěr, jaké byste měli doporučení pro společnosti, které zvažují zavedení konkurenčních doložek?
OŠ: Společnostem bychom doporučili, aby pečlivě zvážily, pro které pozice je konkurenční doložka skutečně nezbytná. Často se stává, že si zaměstnavatel konkurenční doložku sjedná i s řadovým zaměstnancem, a když přijde na skončení pracovního poměru, tak se zjistí, že je vlastně pro daného zaměstnance zbytečná a pro zaměstnavatele to představuje zbytečné náklady a rizika navíc. O to větší problém to je, když si strany nesjednají ani možnost jednostranného odstoupení bez uvedení důvodu. Proto je dobré mít konkurenční doložku dobře sepsanou, a to nejlépe tak, že bude sjednána přiměřená dálka trvání, přiměřená smluvní pokuta za porušení a možnost zaměstnavatele od konkurenční doložky včas odstoupit bez udání důvodu.
