Zaměstnanci a vedoucí pracovníci českých firem by se kvůli kariérnímu postupu nebo finanční výhodě v práci dopustili prohřešku častěji, než je tomu v jiných zemích.
Zatímco celosvětově, stejně jako ve východní Evropě, je průměr 38 %, v Česku by mělo k tomuto jednání tendenci 48 % respondentů z řad zaměstnanců všech typů firem napříč celou ekonomikou. Vyplývá to z letošního globálního průzkumu EY Global Integrity Report 2024, v němž v hloubkových rozhovorech odpovídalo celkem téměř 5,5 tisíce respondentů.
Ještě výraznější je sklon k těmto prohřeškům u českých zaměstnanců a vedoucích pracovníků v případě, kdy by takové jednání požadoval jejich nadřízený. V Česku by mu nekalým jednáním vyhověla nadpoloviční většina (54 %), přičemž celosvětově se průměr drží na 38 % a ve východní Evropě na 40 %. „Vedoucí pracovníci a členové vrcholových řídících orgánů v Česku oproti svým protějškům v zahraničí mnohem méně svým podřízeným komunikují to, jak důležité jsou integrita a dodržování morálních zásad. Překvapením je pak, jak vysoké procento respondentů by neváhalo tyto zásady porušit kvůli krátkodobým peněžním nebo jiným výhodám, a také to, že takových respondentů přibylo za poslední dva roky o 16 %,“ komentoval vybraná zjištění Stevan Villalobos, který je v EY Česká republika vedoucím partnerem oddělení forenzních služeb a podpory integrity.
Až 49 % respondentů by bylo ochotno obětovat osobní integritu pro vlastní krátkodobý finanční zisk, 48 % pak kvůli prospěchu organizace. Celosvětový průměr těchto ukazatelů činí 42 %, respektive 40 %. O tématu integrity a dodržování morálních zásad neslyšelo od top manažera své organizace vůbec nebo slyšelo jen zřídka 34 % českých zaměstnanců (celosvětově 21 %) a od svého přímého manažera 36 % (celosvětově 20 %).
V oblasti nastavení vnitřních předpisů a směrnic pak české firmy zaostávají za celosvětovým průměrem zejména tím, že mnohem menší procento z nich má zavedené vlastní specifické předpisy pro provádění prověrek třetích stran, předpisy v oblasti společenské odpovědnosti a udržitelnosti nebo předpisy pro vedení vnitřního vyšetřování při zjištění nekalého jednání.
Hlásit nekalé chování se zaměstnanci nebojí
Pozitivní je naopak podíl českých zaměstnanců, kteří jsou ochotni nekalé chování nahlásit bez obav, že to pro ně bude mít následky. S 69 % odpovídají světovému průměru a předstihují východní Evropu, kde tento podíl činí 62 %. Ti, kdo nekalé jednání naopak nenahlásí, uvádějí jako důvod nejčastěji předpoklad, že se v dané věci stejně nebude konat (38 %). Následují obavy o vlastní bezpečnost (35 %) a tlak managementu (31 %). „Za poslední dva roky se u českých firem výrazně snížil tlak proti nahlašování nekalých praktik. Zatímco v roce 2022 se pod tlakem cítilo 73 % oznamovatelů takového jednání, letos jej vnímalo 53 % z nich. Pozitivnímu vývoji podle všeho pomohla i legislativní podpora takzvaného whistle-blowingu a ochrany oznamovatelů, a tedy i deklarovaná veřejná podpora oznamování nekalého jednání, což poskytlo mnoha oznamovatelům motivaci jednat,“ doplnil Stevan Villalobos.