Míra nezaměstnanosti v Česku se v červenci zvýšila na 4,4 % z červnových 4,2 %. Bez práce bylo ke konci měsíce evidováno 329 501 lidí, což je sice o 14 036 méně než v červnu, ale zároveň ubylo i volných míst – pracovní úřady jich evidovaly 95 553, tedy o zhruba 3000 méně. Podle Úřadu práce ČR za tím stojí hlavně prázdninový útlum náborů a příchod čerstvých absolventů na trh práce.
Meziročně se podíl nezaměstnaných zvýšil o 0,6 procentního bodu. Loni touto dobou pracovní úřady evidovaly přes 262 000 volných pozic, jejich výrazný pokles je ale částečně důsledkem změny systému – neobsazená místa se po půl roce automaticky vyřazují z databáze.
Firmy hledají, ale lidé váhají
Podle Michala Španěla z pracovního portálu JenPráce.cz není situace krizová, spíše stagnující. „Trh nekolabuje, ale nepohybuje se dopředu tak, jak by mohl. Lidé sice práci hledají, ale často ne takovou, která by jim dávala smysl. Práce už dávno není jen o příjmu, ale také o stabilitě, prostředí a sladění s osobním životem,“ říká Španěl.
Zároveň upozorňuje na přetrvávající regionální rozdíly – zatímco v Praze či na Plzeňsku firmy marně shánějí pracovníky, v okresech jako Karviná nebo Most je nabídka uchazečů stále vyšší než poptávka. Řešením by podle něj měla být větší mobilita pracovní síly, rekvalifikace a přechod lidí do perspektivnějších odvětví.
Do statistik se navíc plně nepromítá práce „načerno“ či jiné formy neformálního zaměstnávání. „Celkové zdanění práce v ČR se u běžného zaměstnance blíží 44 %, což je pro mnoho lidí i firem bariéra k oficiální spolupráci. Únik do šedé zóny je přímým důsledkem vysokého odvodového zatížení,“ dodává Španěl.
Léto náborům nesvědčí
Podobně situaci hodnotí i Martin Jánský, generální ředitel společnosti Randstad Česká republika. „Červencová míra nezaměstnanosti překvapivě vzrostla, a to i přes vliv sezónních prací. Hlavní příčinou je tradiční letní utlumení náborů – firmy kvůli dovoleným snižují náborové aktivity a nástupy odkládají na září,“ vysvětluje.
Výrazný rozdíl panuje mezi profesemi. Modré límečky – manuálně pracující – jsou nadále velmi žádaní a práci najdou zpravidla bez problémů. Naopak u kancelářských profesí, zejména těch s požadavkem na specifické technické dovednosti, zůstává nábor složitý.
Umělá inteligence podle Jánského zatím pracovní místa výrazně neubírá, ale firmy ji čím dál více využívají jako podporu. Do budoucna však zůstává opatrný. „Stagnace německého trhu, geopolitické vlivy, zavádění cel v USA a rostoucí ceny emisních povolenek mohou nepříznivě ovlivnit českou ekonomiku. Hlavním důvodem, proč lidé mění zaměstnání, přitom zůstává nedostatečné odměňování,“ uzavírá.