Česká pole v létě potřebují ruce, jenže ty se stále hůře shánějí. Podle Agrární komory ČR se s nedostatkem zaměstnanců dlouhodobě potýká nadpoloviční většina zemědělských podniků a příchod žní každoroční problém jen prohlubuje. Pracovní portál JenPráce.cz nyní zveřejnil data, která ukazují, proč: mzdová propast mezi zemědělstvím a zbytkem ekonomiky přetrvává.
Pomocný dělník v zemědělství nastupuje průměrně za 29 100 Kč hrubého měsíčně, obsluha zemědělské techniky za 33 300 Kč, dojička za přibližně 32 tisíc korun a stájník za více než 31 tisíc korun. Lépe jsou na tom mechanici zemědělských strojů (38 tisíc Kč) nebo servisní technici zemědělské techniky (41 tisíc Kč). Jenže celostátní průměrná mzda dosáhla v prvním čtvrtletí letošního roku podle dat Českého statistického úřadu 50 300 Kč, zatímco průměrný zemědělský zaměstnanec bral 38 400 Kč. Rozdíl téměř dvanácti tisíc korun měsíčně mluví za vše.
Zaměstnavatelé sice přidávají – nejrychleji rostly mzdy v živočišné výrobě, kde nástupní odměna ošetřovatelů meziročně vyskočila o 14,2 %, u chovatelů o 9,6 % a u dojičů o 6,7 % – přesto to nestačí. Jak vyplývá z dat portálu JenPráce.cz, zájem nových, zejména mladých zájemců o práci v oboru zůstává hluboko pod poptávkou.
Farmy proto v době žní tradičně spoléhají na brigádníky, jimž nabízejí hodinové sazby kolem 190 až 200 korun, a na zahraniční pracovníky ze třetích zemí. Bez obou skupin by podle portálu řada podniků sezónu jen stěží zvládla. Jak shrnuje datový analytik portálu Michal Španěl, mzdy, které může zemědělství nabídnout, mnohdy nestačí pro české zaměstnance.
Problém přitom není jen fyzická náročnost práce. Moderní zemědělská technika se podle Španěla stále více podobá technologickému pracovišti – traktory jsou vybaveny navigačními systémy a digitálními nástroji – a farmy tak hledají lidi, kteří zvládnou i tuto složku. Poptávka po kvalifikovaných operátorech strojů a technicích tak roste, zatímco nabídka stagnuje.