Odborně o řízení lidských zdrojů

DPP nebo zkrácený úvazek? Pro OSVČ může být volba zásadní pro důchod i nemocenskou

domácí kancelář, podnikání, počítač, přenosný počítač, pracoviště, obrazovka, práce, návrhář, kancelář, macbook, pracovní stůl, tvůrčí, zaměstnanci, profesionální, zapsat, žena, ženský, klávesnice, digitální, domácí práce, tajemník, office zaměstnanec, úředník, asistent, úředník, úředník, úředník, úředník, úředník, asistent, asistent, asistent
VinzentWeinbeer / Pixabay

Tisíce živnostníků a podnikatelů v Česku řeší každoročně stejné dilema: jak si přivydělat bez toho, aby přišli o výhody samostatné výdělečné činnosti. Volba mezi dohodou o provedení práce a zkráceným pracovním úvazkem přitom není jen administrativní formalita – může zásadně ovlivnit výši budoucího důchodu, nárok na nemocenskou i celkové daňové zatížení.

DPP bývá u OSVČ oblíbená mimo jiné proto, že při odměně do 11 999 korun hrubého měsíčně nevzniká povinnost platit sociální ani zdravotní pojištění. Při nepodepsaném prohlášení k dani je příjem navíc zpravidla zdaněn srážkovou daní, „kterou již není nutné dále řešit, pokud se poplatník nerozhodne příjem zahrnout do daňového přiznání,“ vysvětluje Gabriela Ivanco, daňová poradkyně poradenské společnosti Forvis Mazars. Zdánlivá jednoduchost má ale svou cenu.

Zkrácený úvazek naopak vždy zakládá účast na sociálním i zdravotním pojištění. Pokud hrubá mzda dosáhne alespoň výše minimální mzdy, tedy aktuálně 22 400 korun, je v zaměstnání splněn minimální vyměřovací základ pro zdravotní pojištění. Zároveň platí, že i minimální mzda zakládá nárok na nemocenské dávky – což je výhoda, které OSVČ vykonávající hlavní činnost bez dobrovolného nemocenského pojištění jednoduše nemají.

Klíčový je ale důchodový rozměr. Zaměstnání s pravidelným odvodem pojistného může být z hlediska budoucích důchodových nároků výhodnější než samostatná činnost s minimálními zálohami na pojistné, na které řada OSVČ spoléhá.

Další podstatný efekt se týká statusu podnikání. Pokud je hlavním zdrojem příjmů zaměstnání a jsou splněny zákonné podmínky, samostatná výdělečná činnost se automaticky posuzuje jako vedlejší. To s sebou přináší konkrétní úlevu: u vedlejší činnosti se neuplatní minimální vyměřovací základ platný pro hlavní činnost a u sociálního pojištění povinná účast vzniká až po překročení rozhodné částky. Při nižším zisku to může znamenat reálnou úsporu na pojistném.

Specifickou možností pro manžele podnikatele je institut spolupráce, kdy jeden z partnerů pomáhá druhému při výkonu samostatné výdělečné činnosti jako spolupracující osoba. Tento postup lze využít i tehdy, pokud jde pro oba o vedlejší činnost. „V praxi často právě tato varianta přináší nejvyšší celkovou úsporu na dani a pojistném v rámci rodiny,“ uvádí Ivanco z Forvis Mazars.