V posledních týdnech se tzv. volnočasové zaměstnanecké benefity dostaly do popředí zájmu, a to v souvislosti s možným zrušením jejich zvýhodnění. Zatímco se mluví o dopadech na státní rozpočet a zaměstnavatele, málo se hovoří o tom, jak zaměstnanci své benefity skutečně čerpají, a tedy jaký to má vliv na jejich životy.
Zdraví je na prvním místě
A to nejen obrazně, ale také v utrácení zaměstnaneckých benefitů. Do oblasti zdraví aktuálně plyne více než 55 % z celkové částky utracené v zaměstnaneckých benefitech. Oblast zdraví byla vždy tou nejsilnější, přestože před Covid-19 byl poměr čerpání v oblasti zdraví nejnižší, a to 41 %. V době Covid-19 se poměr vyšplhal až na 79 %. Toto číslo je ještě zásadnější, protože v průběhu pandemie podporovali zaměstnavatelé své zaměstnance desítkami milionů navíc oproti běžným letů, právě aby podpořili oblast zdraví zaměstnanců.
Nikoho asi nepřekvapí, že v oblasti zdraví hrají zásadní roli nákupy v lékárnách, zdravotních potřebách a optikách. Tedy výdaje, které je nutné uskutečnit bez ohledu na aktuální ekonomickou situaci zaměstnanců. Peníze vydávají rovnoměrně během celého roku, více transakcí při nižších částkách. Výjimkou jsou vysoké jednorázové platby u stomatologů. Zvýšené výdaje kopírují aktuální zdravotní situaci, tedy například epidemie chřipky.
Cestování baví
Druhou nejsilnější oblastí, kam lidé investují své benefity, je oblast cestování. Za poslední rok zde utratili necelých 25 %. Vedle zahraničních zájezdů a hotelů směřují velké částky do ubytování prostřednictvím slevových portálů, jako je například Slevomat. Výsledkem je fakt, že díky spojení benefitů a levnějších cen, si dovolenou nebo alespoň prodloužený víkend může dovolit téměř každý.
Výdaje do cestování stoupnou vždy v lednu, kdy většina zaměstnavatelů načítá nové rozpočty, a poté dle cestovní sezóny, tedy od května do srpna. Malé výkyvy zaznamenáváme rovněž s jarními a podzimními prázdninami. Zaměstnanci obvykle platí vyšší částky jednorázově. Maximálně ovšem může z benefitového rozpočtu putovat do cestování 20 000 Kč za kalendářní rok na jednoho zaměstnance a jednoho zaměstnavatele. Tento limit je totiž zakotvený v zákoně.
Sport a kultura skoro na stejno
Zaměstnanci za poslední rok utratili 5 % u poskytovatelů z oblasti kultury a 5,6 % investovali do sportu. Kultuře jednoznačně vévodí nákup vstupenek u velkých kulturních portálů a návštěvy kina. Do oblasti sportu se nejčastěji řadí permanentky do fitness center a sportovních zařízení a sportovní kroužky pro děti. Velmi oblíbené jsou také návštěvy bazénů a aquaparků.
4,7 % pro vzdělávání
Za posledních 12 měsíců investovali zaměstnanci do vzdělávání 4,7 % z celkových výdajů. V této oblasti se často jedná o výdaje na jazykové vzdělávání, kroužky pro děti, školné a školkovné. Nejvyšší průměrné částky ovšem putují do školného na základních a středních školách.
Knížky
Knížky zažily své historické maximum v březnu 2022, kdy výdaje do této oblasti atakovaly hranici 5,18 %, samozřejmě pod vlivem pandemie. Aktuálně je jejich podíl 3,7 % z celkových výdajů na benefity. Podle interního průzkumu často využívají rodiče benefity na nákup tištěných učebnic pro své děti.
Všechny možnosti, kde mohou zaměstnanci čerpat své volnočasové benefity, směřují k obnově zdraví, fyzické a duševní rovnováhy a vzdělávání. To nejlepší na tom je, že každý zaměstnanec se rozhoduje individuálně, podle své aktuální životní situace a preferencí.
Článek byl připraven ve spolupráci s Kateřinou Divišovou, pracující na pozici Head of Marketing and Communicaton ve společnosti Benefit Management. Benefit Plus je ryze českou firmou, založenou v roce 2004, která nabízí řešení poskytování zaměstnaneckých volnočasových benefitů na českém trhu.
