Toxické pracovní prostředí si nepřeje nikdo z nás. Už málokdo si však uvědomuje, že zcela bezproblémové vztahy na pracovišti jsou utopií. Zpravidla se vždy najdou situace, kdy to mezi kolegy z nějakého důvodu „skřípe“. I v těchto vztazích ovšem platí zlaté pravidlo, že daleko důležitější než cíl je cesta k němu a zkušenosti, které člověk na této cestě načerpá. Cílem každého, kdo o dobré vztahy na pracovišti usiluje, by tedy nemělo být vytvoření stoprocentně bezproblémového pracovního prostředí, ale nastavení nejen firemních ale i osobních hodnot, kterými je třeba se řídit. Přestože univerzální recept na fungující vztahy na pracovišti neexistuje, v praxi se osvědčilo několik základních tipů, ze kterých lze vyjít.
Základem je správná volba
Setkáme-li se v praxi s tím, že si někdo stěžuje na svou práci, nadřízené, podřízené či kolegy, nabízí se otázka, proč si tedy takové spolupracovníky či firmu zvolil, když s nimi ve výsledku není spokojen. Ačkoliv to může znít jako klišé, je třeba si připomenout, že každý pracovněprávní či obchodní vztah začíná volbou. Rozjíždí-li podnikatel svůj byznys, je plně na jeho uvážení, koho si zvolí za své obchodní partnery a zaměstnance. Stejně tak uchazeč o zaměstnání má možnost volby svého budoucího zaměstnavatele. Pestrost komunikačních kanálů a sdělovacích prostředků dnes nabízí širokou paletu možností, jak si své potenciální spolupracovníky a firemní kulturu budoucího pracoviště tak říkajíc „proklepnout“ a zvolit mezi nimi ty nejvhodnější.
Důležitost správné volby by tak žádný podnikatel ani uchazeč o zaměstnání neměl podceňovat. Samozřejmě i při sebepečlivějším výběru může dojít k omylu. V takovém případě by však řešením nemělo být pouhé konstatování nespokojenosti, ale naopak vzájemné hledání cesty ke zlepšení prostřednictvím správně nastavených pravidel.
Transparentní pravidla
Ani sebelepší smlouva či interní předpis jistě nezaručí, že spolu budou lidé na pracovišti vycházet bez sporů a naplňovat svá vzájemná očekávání. Stejně jako v jiných oblastech i u pracovních vztahů platí, že přílišná regulace spíše škodí, než prospívá. Přesto ke zdravosti mezilidských vztahů na pracovišti jenom přispěje, budou-li pro všechny nastavena určitá základní a transparentní pravidla, ve kterých se mohou mezilidské vztahy na pracovišti krystalizovat.
Pravidla týkající se mezilidských vztahů na pracovišti by tak měla např. definovat pravidla pro předcházení nepotismu či pravidla pro ohlašování nežádoucího jednání (například sexuálního obtěžování, diskriminace, šikany či nerovného zacházení), pravidla pro průzkumy spokojenosti či pro pravidelné zpětné vazby mezi nadřízenými a podřízenými. U těchto pravidel je žádoucí, aby s nimi byli všichni v rámci firemní kultury seznámeni a aby je každý článek firemní struktury bezvýjimečně dodržoval.
Správným krokem pro dobré vztahy na pracovišti může být také zavedení institutu firemního ombudsmana, který se u českých zaměstnavatelů stává stále oblíbenějším.
Slušnost, otevřenost a jasná komunikace
Jednou z příčin nefunkčních mezilidských vztahů na pracovišti bývá i určitá hrubost při jednání s kolegy pramenící z neschopnosti zvládat stresové situace.
Dobrým vztahům na pracovišti však nejvíce prospívá, řídí-li se komunikace za všech okolností základními zásadami lidské slušnosti. Když něco potřebujete, zdvořile o to požádejte. Dostanete-li něco, poděkujte. Uděláte-li chybu, omluvte se a poučte se z ní. Vadí-li Vám něco, otevřeně to řekněte. Jste-li spokojení, dejte to najevo. Máte-li výhrady, předneste je. Dáte-li slovo, dodržte ho. Tyto zdánlivé maličkosti přispívají ke zdravosti pracovního prostředí víc než cokoliv jiného.
Nepodceňujte problematické situace
Pro zachování zdravých a pozitivních mezilidských vztahů na pracovišti je důležitá prevence. Zároveň je třeba (i potencionálně) problematické situace nepodceňovat, neboť mohou vést nejen k poškození renomé daného zaměstnavatele, ale také k povinnosti zaměstnavatele vyplatit zaměstnanci odškodnění za nežádoucí jednání.
Příkladem mohou být soudní spory týkající se výše zmíněné šikany, které jsou převážně známé ze zahraničí, kde existuje větší právní povědomí a právní rámec pro řešení tohoto problému. Nicméně i české soudy se již začínají touto problematikou více zabývat. Známý je například soudní spor, kdy se zaměstnanec domáhal po zaměstnavateli odškodnění z důvodu šikanózního jednání ze strany svých kolegů, pro které utrpěl závažnou psychickou újmu a musel být hospitalizován na psychiatrické klinice.
Samostatnou kapitolou jsou pak milostné vztahy na pracovišti, které jsou obecně komplikované kvůli možným konfliktům zájmů a dodržování profesionálních hranic, a v praxi jejich nepříznivý vývoj často vede k rozpadům pracovních týmů.
Závěr – buďme ostatním pozitivním příkladem
I když univerzální recept na dobré vztahy na pracovišti neexistuje, jedno pravidlo platí za všechny – buďme sami příkladem pro ostatní. Že by takovým příkladem měl být zaměstnavatel není třeba zdůrazňovat. Jen těžko se následuje lídr, který sám nevyznává hodnoty a pravidla, jejichž dodržování požaduje od druhých. Tato snaha by však neměla ležet pouze na jeho bedrech. Pokud zaměstnanec usiluje o zlepšení vztahů na pracovišti, neměl by svým vlastním jednáním přispívat k nespokojenosti druhých i celku, ale naopak se snažit sám být příkladem pro druhé.
Autorem článku je JUDr. Jáchym Stolička je advokátem advokátní kanceláře AegisLawse specializací na komplexní pracovněprávní agendu, včetně přípravy a revize pracovních smluv, dohod a vnitřních předpisů zaměstnavatelů.
