Neustálý pocit méněcennosti, pochyby o sobě samém a nespokojenost s vlastními výkony. Tak se cítí člověk, který trpí takzvaným impostor syndromem. Týkat se může všech, bez ohledu na věk, pohlaví nebo zaměstnání. Syndrom podvodníka přitom může v práci způsobit vážné problémy tak, že povětšinou zpomaluje kariérní růst. Vypořádat se s ním jde naštěstí docela snadno.
Nároky doby, ale i rodičů
Lidé se syndromem podvodníka jsou ve většině případů ve své kariéře či studiu úspěšní, ale nestojí si za svými výsledky. Připadají si nedostatečně kvalifikovaní a úspěchy přisuzují náhodám. To může být způsobeno například přehnaným očekáváním či nereálnými ambicemi, které na sebe v dnešní době klademe. V některých případech může být na vině i výchova v raném dětství, kdy rodiče na dítě kladli přílišné nároky. Lidé si pak jednoduše nevěří, což se podepisuje na jejich psychickém stavu, který jde ruku v ruce třeba s kariérním postupem. Ačkoliv může být syndrom podvodníka spojen například s úzkostmi nebo depresí, sám o sobě se jako duševní porucha neklasifikuje a zbavit se ho lze mnoha způsoby. Důležité je být trpělivý a nebát se vystoupit z komfortní zóny.
Reálné cíle pro reálné výsledky
Impostor syndrom se dá odbourat kombinací mnoha postupů, ať už svépomocí, či za pomoci odborníků. Nejjednodušší krok je začít si stanovovat reálné a dosažitelné cíle s vidinou pozitivního výsledku. Zkuste si namísto „Tak tohle nikdy nemůžu zvládnout!“ říct „Pokusím se to zvládnout tak, jak nejlépe to půjde.“ Když se na překážky nahlíží pozitivně, stoupá šance na jejich překonání. Psychika v tomto ohledu hraje obrovskou roli. Rovněž pomáhá pravidelně si zapisovat si klady i zápory odvedené práce, oceňovat své úspěchy a vědomě se poučovat z chyb. V případě, že i přes tyto praktiky stále pociťujete pochyby a strach, je na místě vyhledat odbornou pomoc. Obraťte se na psychologa, kariérního poradce nebo například kouče. Podobné služby dnes již nabízí dokonce i některé firmy v rámci svých programů pro duševní zdraví zaměstnanců. Kromě psychoterapeutů stále častěji vídáme i různé druhy seberozvojových workshopů či koučingů. Ačkoliv má dnes k terapii ve firmě přístup jen asi 7 % zaměstnanců, zaměstnavatelé jdou dobrým směrem a na mentální zdraví svých pracovníků myslí čím dál tím více.
Hlavně zachovat klid
Ať už je syndrom podvodníka řešen jakkoliv, důležité je zůstat trpělivý. Není třeba propadat panice, když se pocit méněcennosti od času na chvíli zase objeví. Každý o sobě někdy pochybuje. Hlavní je nezapomínat na pravidelnou relaxaci a dopřávat si čas pro sebe. Pohyb, meditace nebo nový koníček mohou být skvělým parťákem na cestě ke spokojenějšímu já i udržitelné práci.
Autorem článku je Honza Klusoň, který je CEO pro Česko a Slovensko ve společnosti Welcome to the Jungle, evropské jedničce na trhu práce, která pomáhá firmám s budováním employer brandu. Vystudoval Multimédia v ekonomické praxi na VŠE v Praze a Marketingovou komunikci na ÚTB ve Zlíně. V roce 2015 byl jedním ze spoluzakladatelů kariérního showroomu Proudly, který úspěšně o 4 roky později exitovali. Přednáší, píše a mluví o všem, co souvisí s employer brandingem, HR marketingem a firemní kulturou.
